Napište svůj komentář

Rozhovor vedla koučka Daniela Anna Andělová.

DAA: Pane doktore, v poslední době se hodně mluví o hypnóze a o takzvané systemické neboli ericksonovské hypnóze. Mohl byste na začátku vysvětlit, co vlastně hypnóza je?

JZ: Nejprve je dobré říci, co je to trans. Trans je přirozený stav vědomí, který každý člověk zažívá. Například večer při usínání, když už člověk není úplně bdělý, ale ještě nespí. Nebo ráno při probouzení. Tento mezistav se nazývá hypnagogický nebo hypnopompický. 

Trans ale zažíváme i během dne. Když se zasníme, hluboce se do něčeho ponoříme nebo se na něco soustředíme tak, že přestaneme vnímat okolí. V takových chvílích jsme vlastně také v transu.

DAA: Takže trans je přirozený stav?

JZ: Ano. Trans je imanentní každému člověku. I lidé, kteří tvrdí, že hypnóza neexistuje, trans běžně zažívají. Existují ale takzvané interindividuální rozdíly - tedy rozdíly mezi lidmi. Někdo vstupuje do transu snadněji, někdo obtížněji. Hypnóza je pak v podstatě cílené navození transu.

DAA: To znamená, že hypnóza není nic nepřirozeného?

JZ: Přesně tak. Hypnóza je pouze způsob, jak tento přirozený stav vyvolat záměrně a využít ho například v terapii. Trans navíc není jeden jediný stav. Existuje celé kontinuum, a to od velmi lehkého transu až po velmi hluboký.

Vysvětlení:

• somnolence - lehká ospalost
• hypnagogický stav - přechod mezi bděním a spánkem
• somnambulní stav - velmi hluboký trans

Je dobré zmínit, že v hlubokém transu může mít člověk spontánní amnézii, tedy nepamatuje si, co se dělo.

DAA: A existují lidé, kteří trans nezažijí vůbec?

JZ: Ve skutečnosti ne. Lidé někdy říkají: „Nebyl jsem v hypnóze, všechno jsem si pamatoval.“ To ale často znamená, že trans prožili jen krátce nebo velmi jemně. Je to podobné jako se spánkem. Někdo řekne: „Celou noc jsem nespal.“ Ve skutečnosti ale spal, jen přerušovaně.

DAA: Jaké typy transu vlastně existují?

JZ: Můžeme mluvit například o dvou základních typech. První je asociativní trans, který připomíná spánek. Druhý je aktivní trans, kdy člověk nespí, ale přesto reaguje na sugesce. Typickým příkladem jsou někdy hypnotické ukázky na jevišti. Člověk si může uvědomovat, že něco dělá, a zároveň má pocit, že to „nemůže nedělat“. Ví, že to nedává smysl, ale přesto to provádí.

DAA: To může na některé lidi působit trochu znepokojivě.

JZ: Ano, ale je důležité říci, že člověk si v transu nijak neublíží. Existuje přirozená ochrana. Hypnóza není ztráta kontroly nad sebou.


DAA: Jak vlastně probíhá hypnotické sezení?

JZ: Nejprve proběhne indukce transu, tedy uvedení do hypnotického stavu. Poté následuje důležitá fáze, které říkáme ratifikace transu. To znamená, že klient sám nějakým způsobem zjistí, že je v jiném stavu vědomí. Může to být například pocit změny v těle, spontánní pohyb ruky nebo jiný hypnotický fenomén. Teprve potom začíná samotná práce.

DAA: Jak se hypnóza historicky vyvíjela?

JZ: První vědecké pokusy sahají do 18. století k Franzi Antonu Mesmerovi (23.5.1734 - 5.3.1815). Ten pracoval s představou takzvaného „živočišného magnetismu“. Později se ukázalo, že hypnóza funguje i bez této teorie, a to  například pomocí sugescí nebo soustředění pozornosti. Tak vznikla klasická direktivní hypnóza, která používá přímé příkazy: „Vaše oči se zavírají… jste uvolněný… spíte…“

DAA: A čím se liší systemická neboli „ericksonovská” hypnóza?

JZ: Tento přístup vychází z práce amerického psychiatra Miltona H. Ericksona (5.12.1901 - 25.3.1980). Erickson ukázal, že hypnóza nemusí být direktivní. Místo příkazů používá nepřímý jazyk, metafory a příběhy.

JZ: Důležitá je také změna pohledu: nejde o to, zda je klient „hypnotizovatelný“, ale o to, zda terapeut dokáže vytvořit podmínky, ve kterých klient přirozeně vstoupí do stavu transu. Systemická hypnóza se zaměřuje na řešení potíže, není třeba se zabývat problémem.

DAA: Jaký má trans terapeutický účinek?

JZ: V transu se aktivuje především parasympatický nervový systém. To je stav regenerace, odpočinku a obnovy energie. Opakem je sympatický nervový systém, který souvisí se stresem, útokem nebo útěkem. V transu se zvyšuje například práh vnímání bolesti a tělo se dostává do režimu regenerace.

DAA: Jak pracuje systemická hypnóza s potížemi/problémy klienta?

JZ: Klasická hypnóza často pracuje se symptomy.

Například:
„Nebudete se bát pavouků.“
„Přestanete si kousat nehty.“

Systemická hypnóza se přibližuje k příčině potíže/problému. Symptom je často jen vrcholem ledovce. Místo toho pracujeme s procesem, takže měníme způsob, jakým jsou různé zkušenosti v psychice propojené.

DAA: A jakou roli v tom hrají metafory?

JZ: Metafory jsou velmi důležité. Jsou to vlastně modely změny. Když terapeut vypráví příběh nebo metaforu, podvědomí si z něj samo vybere význam, který je pro daného člověka užitečný. Je to podobné, jako když stará auta potřebovala roztlačit. Metafora je to roztlačení, protože nastartuje proces. A jakmile motor běží, už není potřeba tlačit, protože proces je započat.

DAA: Takže jazyk v „ericksonovské” hypnóze je spíše nepřímý?

JZ: Ano. Je záměrně vágní. Klient si do něj může dosazovat vlastní významy. Neříká se například přímo: „Bolest odejde.“
Spíše se nabídne určitý rámec nebo příběh, ve kterém může dojít ke změně.

DAA: V terapii se často mluví také o psychosomatice. Je hypnóza v této oblasti účinná?

JZ: Velmi. Psychosomatika znamená, že tělesný problém má psychickou příčinu nebo je psychikou udržován. Například dlouhodobý stres, vnitřní konflikty nebo negativní sugesce z okolí.

Někdy lidé přijmou určité věty jako nevědomý příkaz:

„Jsi k ničemu.“
„Ty to nezvládneš.“
„Na to nemáš.“

Takové věty se mohou stát vnitřními programy, které pak člověk nevědomě naplňuje.

DAA: Často je tedy lidé slyší už v dětství?

JZ: Ano. Rodiče to často myslí dobře. Ale někdy právě dobře míněné věty mohou vytvořit silné nevědomé přesvědčení. Říká se jim introjekty a jedním z úkolů hypnózy je tyto nevědomé programy objevit a změnit, a tím nastavit zdravé reakce.

DAA: Děkuji za rozhovor.

Vysvětlivky:
DAA = otázky Daniely Anny Andělové.
JZ = odpovědi PhDr. Jiřího Zíky

PhDr. Jiří Zíka je zkušený psycholog, lektor a hypnoterapeut s více než 40 letou praxí. Ve výuce propojuje jasný odborný rámec, klinickou zkušenost i vnitřní rovinu práce s lidskou myslí. Jeho styl je srozumitelný, etický a současně transformační. Dlouhodobě se věnuje integraci systemických přístupů, těla, hlubinné hypnózy a práce s nevědomím. 

 

• Milton Erickson - článek na wikipedii
• Konverzační hypnóza - článek na wikipedii
• EMDR oční pohyby. Technika práce s traumatem. Článek Daniely Anny Andělové na Letacek.cz
• Alchymie ženské esence. Tajemství, jak být ženou. Článek Daniely Anny Andělové na Letacek.cz
• Systemická “ericksonovská” hypnóza: přirozená cesta k práci s podvědomím. Článek Daniely Anny Andělové na Letacek.cz