Váš vztah je jen natolik pevný, nakolik se umíte dobře pohádat. Zní vám to jako pitomost? Možná po přečtení tohoto textu změníte názor.

Semináře vedu nebo se podílím na jejich vedení už skoro 15 let. Prošel jsem si postupně všemi posty, které u tohoto typu akcí existují. Byl jsem samozřejmě nejprve účastníkem, pak asistentem, chvíli dokonce i pořadatelem a nakonec jsem začal semináře sám vést. Zcela souzním s mým učitelem Thomasem Greinerem, který mi kdysi řekl, že: "Jako účastník semináře jsem na intenzitě 1, jako asistent jsem na 3 a jako lektor na intenzitě 10."

Rád se s vámi podělím o to, jaká byla moje cesta do on-line světa. Budu upřímný. Pro mě osobně se on-line setkání nikdy nevyrovná setkání naživo. Potřebuji toho člověka vnímat vícero smysly. Nicméně když to jinak nejde, dokážu si užít a najít smysl i v on-line světě. Techniku mám rád, ale pouze jako uživatel. Pokud to máte stejně, najděte si někoho, kdo se vám o technickou stránku webinářů postará.

Již tento příspěvek se ponese na vlně rozvinutí tématu zodpovědnosti, na které mě přivedl i citát od Zygmunta Baumana. Ten popisuje svět, který se kolem nás otáčí, takto: „Tekutá láska. Tekuté vztahy. Závazky jako sprosté slovo. Svět se změnil v jedno velké obchodní centrum, kde si můžeme kdykoliv uspokojit jakékoliv přání. Obchody nebudují vztahy, ale jsou živi z krátké životnosti našich přání. A my máme vzadu v hlavě tu myšlenku, že někde je obchod, ve kterém bude něco levnější, hezčí a v akci. Nebo že to prostě vrátíme. Je na světě nedostatek lidí, kteří jsou ochotni dělat pevné závazky, nebo je jen málo těch, pro které jsme ochotni je dělat?“

Vztahy jsou něco, co nás provází od kolébky až do hrobu. Nelze se jim vyhnout a konec konců, proč taky. Ne nadarmo je homo sapiens označován jako tvor společenský, tudíž uvyklý na život ve skupině či alespoň v páru. Současná realita nám ale ukazuje odlišný obrázek. Rozvodovost je na historickém maximu, a to ještě nemáme přehled o nesezdaných párech, které se též zhusta rozcházejí. Počet děti klesá a jejich početí se odsouvá, až bývá někdy pozdě. A to vše má kořeny ve vztahové dynamice, v tom, jak jsme nastaveni pro život v páru. Toto vše nás často svede z cesty a hledáme pak odpovědi v místech, kde nejsou. Protože zapomeneme, že prvořadý vztah, který máme, je sama k sobě…