Napište svůj komentář

Během své cesty po Indii jsem poprvé zažila pobyt v tradiční léčebně na severu Kéraly, kde se ájurvéda praktikuje již osmou generaci... V krásné přírodě a klidu.

Co je ájurvéda a v čem spočívá její síla?

Ájurvéda, prastará indická medicína stará více než 5000 let, není jen systémem léčby – je to životní filozofie. Jejím cílem je rovnováha těla, mysli a ducha. Pracuje s těmito třemi pilíři zdraví prostřednictvím individuálního přístupu: bere v úvahu jedinečnou tělesnou konstituci (dóši – váta, pitta, kapha), životní rytmus, stravu, prostředí i psychický stav.

Tradiční ájurvéda se opírá o přírodní látky, hlubokou znalost bylin, olejů a technik, které harmonizují organismus, podporují detoxikaci a obnovují vitální síly. Její výjimečnost spočívá v propojení fyzického léčení s duševní a emoční očistou.

Průběh léčby a procedury

Každý den jsem absolvovala dvě procedury – jednu dopoledne a druhou odpoledne. Olejové masáže, bylinné obklady, dechová cvičení, případně jemné terapie očí – vše probíhalo s velkou péčí a klidem.

• Netra Njavara – unikátní terapie pro oči s léčivou rýží a bylinami.
• Njavarakizhi – regenerační masáž s horkými měšci.
• Shirovasti – hluboká terapie hlavy s olejem.
• Dhoomapana – terapeutická inhalace kouře z léčivých bylin.
• Karnapoorana – aplikace teplého oleje do uší.
• Vicherana – lokální bylinné obklady na bolestivá místa.

Životní rytmus během léčby

Součástí mé léčby byla i přísná pravidla: nesměla jsem se vystavovat slunci a nesměla jsem si smývat olej po procedurách. Postupně jsem si zvykala na nový rytmus, zpomalení a hlubší naslouchání svému tělu.

Strava podle ájurvédy

Jídlo mi bylo noseno na pokoj 3× denně, vždy teplé, čerstvé a lehké, podle mé konstituce. Žádný spěch, žádné rozptylování – jen klid, ticho a prostor pro vnitřní proces.

Výtvarná terapie a sebepoznání

Rozhodla jsem se tento čas využít naplno – koupila jsem si akrylové barvy a začala malovat. Byla to terapie sama o sobě. Malování mi pomáhalo zpracovávat vnitřní procesy a přinášelo radost i tichou formu sebevyjádření.

Namalovala jsem Dhanvantariho, božského lékaře a ochránce ájurvédy, a také Theyyama, mystickou postavu z rituálního tance Kéraly.

Komunita, vztahy a duchovní přesah

S ajurvédskými sestřičkami jsme navázaly krásný vztah. Byla jsem se také podívat v místní výrobně ajurvédských olejů. Každý den jsem vedla rozhovor s lékařem o ájurvédě, těle a životě.

Závěr: Cesta k sobě

Byl to můj první pobyt v ájurvédské nemocnici, a přesto jsem měla pocit, že se vracím domů – k sobě, ke svému tělu, k přirozenému rytmu. V jednoduchosti a pravidelnosti se začalo dít něco jemného, ale hluboce léčivého.

Tato zkušenost byla víc než jen fyzická léčba. Byla to cesta k rovnováze, klidu a větší důvěře ve vlastní tělo a jeho moudrost.