Panická ataka – projevy a první pomoc: proč odpověď hledat v těle?

Panická ataka z klinické perspektivy

Při posuzování panické ataky je důležité se podívat na rozlišení mezi strachem a úzkostí, kde strach představuje reakci na konkrétní a skutečné nebezpečí, je zdravý a zajišťuje naše přežití, zatímco úzkost je komplexnější a týká se hlavně možných či budoucích podnětů, které ale v současnosti nepředstavují žádnou reálnou hrozbu. I úzkost má však pro nás v jisté míře přínos – umožňuje nám se připravovat na budoucí náročné situace a vnímat různé hrozby. Ve velké míře pro nás však nepředstavuje žádné benefity, naopak naše tělo i mysl zatěžuje.

Podle medicínských definic je panická ataka krátkodobá epizoda intenzivní úzkosti, která zahrnuje fyzické i psychické symptomy a objevuje se buď náhle, nebo bez zjevné spouštěcí události. Může se objevovat jak izolovaně u zdravých jedinců, tak i jako součást řady (především úzkostných) psychických poruch. Kromě toho se může vyskytnout i během psychotických poruch, poruch způsobených užíváním návykových látek (SUD) apod. Pokud se objevuje opakovaně bez omezení na specifickou událost, lze uvažovat o diagnóze panické poruchy. (MKN-10, 2023)

Co se děje v těle při panické atace?

Při panické atace náš mozek spustí tělesnou stresovou reakci “boj nebo útěk” (fight or flight), kterou má na starosti především sympatický nervový systém. Ačkoliv se nejedná o reálnou hrozbu, tělo se chová, jako by šlo o život. Nadledviny produkují adrenalin a kortizol, srdeční tep se zvýší a krev začne proudit do svalů, současně se zrychlí i dech, aby se tělo mohlo snadněji bránit nebo utéct – mozek při panické atace neumí vyhodnotit, že tyto reakce nejsou potřeba.

Jak se panická ataka projevuje

Symptomy panické ataky se dělí na dvě hlavní skupiny: fyzické (somatické) a psychické. Intenzita i délka trvání může být u každého jedince odlišná, avšak typicky trvá jedna ataka zhruba několik minut až kolem půl hodiny – subjektivní prožitek ale může být mnohem delší kvůli intenzitě příznaků.

Somatické příznaky

Mezi nejčastější fyzické příznaky patří výrazné bušení srdce a/nebo zrychlený srdeční tep, pocit tlaku na hrudi, zrychlené dýchání nebo dušnost, třes, brnění končetin, návaly horka či chladu, pocit na omdlení, závratě nebo nevolnost.

Tyto projevy mohou způsobit silný dojem skutečného ohrožení zdraví, což dále zhoršuje příznaky, především ty psychické.

Třes je jeden z hlavních tělesných příznaků panické ataky. V krátké videoukázce můžete vidět, jak se takový třes může projevovat.

Psychické příznaky

Psychicky je ataka spojena s extrémním strachem, pocitem ztráty kontroly, obavami ze zešílení či smrti. Dále se může vyskytovat depersonalizace (pocit odcizení vlastního těla) či derealizace (pocit odcizení okolního světa). Po první panické atace se také může vyskytnout tzv. anticipační úzkost – obava z toho, že se ataka vyskytne znovu. (National Institute of Mental Health, 2025)

Proč k panické atace dochází?

Panická ataka není jen “strach” či slabost vůle. Jedná se o komplexní interakci biologických, psychologických a environmentálních faktorů. Studie ukazují, že osoby s panickými atakami mají často zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému a snížený vliv parasympatiku, což vede k rychlé aktivaci tělesných reakcí úzkostí. (Višňovský et al., 2023) Z neurobiologického hlediska se při panické atace aktivují oblasti mozku spojené se zpracováváním strachu (jako je například amygdala) současně s oslabenou kontrolou prefrontální kůry, která běžně tlumí případnou nepřiměřenou reakci. (Guan & Cao, 2023)

Stejně tak přispívají ke vzniku panických atak i genetické a neurochemické faktory – moderní výzkumy naznačují, že změny v neurotransmiterových systémech (např. serotoninu) i genetická predispozice mohou ovlivnit, jak člověk reaguje na stresové a tělesné signály.

Výzkumné přehledy také poukazují na to, že panické ataky mohou být chápány jako maladaptivní “falešné poplachy” - tělo aktivuje mechanismy boje/útěku tam, kde neexistuje reálné ohrožení. (National Institute of Mental Health, 2025) Dále může ke vzniku panické ataky přispět i zvýšená míra stresu (např. v náročném období, při stresově náročné práci), nedostatek nebo nízká kvalita spánku či zvýšený příjem kofeinu a jiných stimulačně působících látek.

Léčba panických atak

Nejrozšířenější metodou pro léčbu panických atak je kognitivně behaviorální terapie (KBT), která pracuje s interpretací tělesných signálů úzkosti/strachu a postupným vystavováním těchto pocitů v bezpečném kontextu, což pomáhá snižovat anticipační úzkost. Jedním z konkrétních postupů v rámci KBT je interoceptivní expozice, kde se cíleně vyvolají fyzické projevy podobné těm, které se objevují při atace, aby se snížil strach z těchto pocitů. (Meuret et al., 2011)

V některých případech se využívají antidepresiva nebo anxiolytika, což může být vhodné zejména při vyšší frekvenci záchvatů či významném omezení kvality života. Kombinace farmakoterapie s psychoterapií má obvykle nejpevnější empirickou podporu. Vedle farmakologie lze také využít přírodní prostředky – například CBD (mj. ve formě kapek), které má podle některých studií úzkost-tlumící účinek bez psychoaktivních vedlejších účinků. Dále si lze pomoci bylinkami, které podporují uklidnění nervového systému – mezi ně patří například mučenka, kozlík lékařský či meduňka.

Akutně může pomoci i řízené dýchání, uzemňovací techniky či zaměření pozornosti na okolní smyslové vjemy, které snižují tělesné vzorce stresové reakce.

Naopak dlouhodobě jsou velmi účinné techniky pracující se stresem preventivně – například mindfulness, progresivní svalová relaxace, jóga nebo somatické terapie - např. Somatic Experiencing (SE) nebo metoda TRE. Podle některých výzkumů (mj. Shapiro, van der Kolk & Smith, 2015) zmíněných ve článku Seattle Trauma counseling Center (který se věnuje srovnání KBT s různými druhy somatických terapií) sice KBT pomáhá na odstranění psychických příznaků, ale některé fyzické příznaky, jako jsou třeba zrychlený dech, třes nebo závratě, přetrvávají. Proto navrhuje Dr. Bessel van der Kolk, odborník na práci s traumatem, že by bylo vhodnější se zaměřit na tělesnou příčinu a reakci, což by mohlo pomoci dosáhnout úlevy rychleji.

Metoda TRE: Skrz tělo k úlevě

Při panickém záchvatu je tělo zaplaveno adrenalinem a organismus je tak nabuzený k reakci. Problém je, že tato energie nemá kam odejít a způsobuje tak výše zmíněnou řadu příznaků.

Metoda TRE (Tension & Trauma Release Exercises), kterou vyvinul Dr. David Berceli, vychází z předpokladu, že tělo má vlastní mechanismus, jak přebytečné napětí uvolnit – neurogenní třes. K tomuto předpokladu došel Berceli na základě své práce v zónách zasažených válečnými konflikty, kde vypozoroval, že děti, které se, narozdíl od dospělých, při a po stresové situaci přirozeně třásly, tuto situaci pak lépe zpracovaly.

Video zachycuje Savannah krátce po jejím prvním lovu jelena. Je patrné intenzivní třesení celého těla, které trvá několik minut – nejde o prochladnutí, ale o spontánní neurogenní třes po silném stresovém zážitku.
 

Stejný jev lze pozorovat i u mnoha savců, kteří se po ohrožení spontánně “vytřesou”, čímž dochází k postupnému utlumení sympatické aktivace.  

Video zachycuje reakci impaly na ohrožení života. Po odeznění strnutí se začne třást, čímž si organismus přirozeně obnovuje rovnováhu – podobně reaguje i člověk, jen tuto reakci často potlačuje.

Narozdíl od zvířat či dětí se tento třes naučila většina dospělých potlačovat, což způsobuje potíže spojené s nahromaděným napětím. Metoda TRE nás pomocí série cviků a pozic učí, jak tento třes vyvolat a využít k uvolnění nejen krátce po stresové situaci, ale i dodatečně či preventivně. 

V posledních několika desítkách let se napříč různými studiemi ukazuje efektivita TRE při úzkostech, nespavosti, fyzických potížích (vlivem sportu/zaměstnání apod.), zpracovávání každodenního stresu a dalších.

Jak pomáhá TRE při panické atace

Při praktikování TRE se často aktivuje velký bederní sval (m. psoas), který se během stresové reakce často stahuje. Současně bývá tento sval u mnoha lidí chronicky ztuhlý kvůli nedostatku pohybu a sedavému zaměstnání. Každý si však napětí v těle ukládá trochu jinde a tak se třes přesouvá do těch oblastí, kde je to nejvíce potřeba. Po chvíli již nastupují uvolňující účinky a tělo i mysl se tak vrací do homeostázy.

Neurogenní třes vyvolaný metodou TRE má u každého jinou formu i intenzitu. Ve videu můžete vidět příklad, jak takový třes může vypadat.
 

Panická ataka kromě nepříjemné akutní fáze způsobuje i další stres a napětí, které je třeba efektivně (a nejlépe pravidelně uvolňovat). Vzhledem ke svojí nenáročnosti může být TRE efektivní cestou, jak panické ataky zklidnit, zkrátit nebo se jich zbavit.

TRE v praxi: Jak začít

Ačkoliv je třes přirozený a naše tělo ho na nějaké úrovni umí samo, je potřeba se tuto metodu naučit s certifikovaným instruktorem metody TRE. Není se však třeba bát časové či finanční zátěže – základní pozice a cviky se lze naučit již na prvním sezení. Nicméně se doporučuje těchto sezení absolvovat alespoň 3-6 a to proto, abyste metodu mohli praktikovat správně, efektivně a uměli třes v jakýkoliv moment přerušit a znovu vyvolat.

Začíná se v pozici vleže na podložce (která je jediným nutným vybavením k praktikování metody) a po osvojení základní techniky už lze provádět TRE klidně i v sedě či ve stoje, díky čemuž můžete praktikovat kdekoliv a kdykoliv je to potřeba.

Recenze spokojené klientky

Ve videoukázce si můžete poslechnout paní Luďku Fialovou, které metoda TRE pomohla s úzkostmi i panickými atakami. Vyzdvihuje především rychlost, se kterou metoda zabírá a také to, že se jí díky TRE ulevilo nejen psychicky, ale také fyzicky, což se jí s jinými metodami zatím nepodařilo.